Globalizace jako strašák pro národní identitu, strašák pro naše umístění ve světě. Budeme pohlceni americkou kulturou a společností. Budeme jíst hamburgery ráno, k obědu i večer, budeme tu mluvit anglicky a mávat na Santa Clause.
Přitom když se provádí výzkum o míře globalizovanosti (strašný výraz, ani nevím jeslti spisovný), jako nejglobalizovanější státy vychází např. Singapur, Rakousko, Švýcarsko (ČR někde kolem osmého místa). Čím je to dáno? Globalizace neznamená pouze přebírání fungujících věcí ze silnějších a více prosperujících kultur, ale také sebeprosazování ve světě a provazování svých ekonomik s ekonomikami, které nám mohou prospět. Státy jako Singapur nemají prakticky žádné nerosté suroviny, nemají výraznější slovo v mezinárodní politice a přece jsou nejglobalizovanějšímo státy na světě. Politické skupiny, politici a podnikatelé v menších zemích musejí být při svých stycích s okolním světem mnohem aktivnější, aby si zajistili právě chybějící nerostné suroviny, nebo pozici třeba obchodní nebo bankovnické velmoci.
Globalizace se začala nejvýrazněji prosazovat od 70. let minulého století, ale už události které jí předcházely (obě světové války, světová hospodářská krize, epidemie španělské chřipky) nesly určité její rysy. Ale když sáhneme hlouběji do historie a zamyslíme se, zjistíme, že globalizace je přirozeným rysem naší společnosti. Už od chvíle kdy bylo vynalezeno kolo (předpokládá se, že v Sumeru), se svět stal o něco menším a provázanějším. To se s dalším rozvojem dopravních prostředků a celé lidské společnosti stávalo stále viditelnějším. Už přece v době kamenné probíhal obchod s pazourkem. Nebyl všude, ale všichni ho potřebovali. Když nebyl, byl problém. Když ho na území kmene (rodu, či čehokoli jiného) nenašli, popřípadě nenaštípali a neposlali přebytek dál, pro ostatní kmeny to znamenalo jenom problémy, protože alternativní materiály neexistovaly. V době bronzové bylo naše území známé výrobou bronzových násrojů a přitom se na našem území nenacházel cín. Zdejší kmeny ho musely získávat obchodem. Za průmyslové revoluce také nebylo všude uhlí, ale ve většině míst bylo potřeba. Na výrobu dnešních moderních přístrojů je potřeba velké množství surovin a energie a zkuste si na světě najít město (městečko, území) kde leží elektárna, měděné doly, uhelné doly (na pohon elektrárny), ještě třeba technická univerzita (abychom přímo u zdroje mohli poskytovat kvalifikované pracovníky) atd. atd. atd.
Další věcí jsou protesty proti ztrátě národností (popřípadě národní) identity. Položím rovnou a upřímnou otázku. Chodíte rádi v kroji? A další. Rádi byste kupovali oblečení sice domácí výroby, ale třeba dvakrát nebo třikrát dražší než je v současné době to se značkou MADE IN VIETNAM a MADE IN CHINA? další připomínka. Každý určitě někdy ochutnal třeba vepřo-knedlo-zelo. Výborné, ale dokážete si představit svůj jídelníček bez brambor? Kukuřice? Rýže? Těstovin? To všechno totiž není původně z území ČR. Globalizace se projevuje například i v kultuře. Filmy, muzika, knihy, divadlo, to vše není vždy naše. Neříkám, že každý musí milovat Pána Prstenů nebo Hvězdné války nebo Rolling stones nebo E. Hemingwaye nebo Shakespeara. Ale určitě se i na našem území najde mnoho lidí, kteří toto rádi sledují, poslouchají nebo čtou.
V tuto chvíli píši na klávesinci, která zcela určitě není českým výrobkem, ani vynálezem. To saméplatí o monitoru, na kterém sleduji co píši, o myši, kterou kliknu na "ULOŽIT ČLÁNEK ->", kancelářské židli na které sedím, papíru který mi leží na stole a ani o novinách, které jsem právě odložil (protože tisk také není náš vynález). Kontaktní čočky, které za chvíli vyndám ze svých očí jsou sice českým vynálezem, ale v současnosti je na světě používají miliony lidí a jsou za ně vděčni.
Když v televizi vidím protesty proti globalizaci, tak vidím lidi, kteří zcela jistě nebyli "vyrobeni" ani "vynalezeni" v místě protestu, s jeansovými kalhotami, které také zcela jistě nevynalezli a nevyrobili oni sami, jak háží dlažební kostky, které stěží pochází z materiálu, získaného v tom městě, nebo z výrobny, která stojí o pár ulic dál. A musím se smát.
Globalizace je, dle mého, o tom, že si předáváme vynálezy a výrobky, bez kterých bysme se v době minulé ani v době současné prostě neobešli. Ano, je jisté že s tímto přicházejí i věci negativní, nebo přinejmenším nepozitivní, ale bojovat proti globalizaci je, mírně řečeno, velice pokrytecké a krátkozraké. Bez ní bychom těžko kdy vybudovali společnost, která létá do vesmíru nebo je schopná sama sebe za několik okamžiků smazat z povrchu zemského. Ale o tom zase až jindy.
Jakub Harašta
